Zavařování apod.

Kečup

22. října 2017 v 1:10
Domácí kečup je jedna z letošních novinek, co jsem vyzkoušela. Určitě doporučuji všem, co mají červených plodů plnou zahradu nebo aspoň chuť na něco prima nekomerčního a bez náhražek. Rovnou házím recept:

1,5kg rajčat
0,25kg cibule
2dl octa (nebo méně)
20dkg cukru
1PL soli
5 bobkových listů
Provařit cca 2h, rozmixovat, propasírovat, dovařit do zhoustnutí, horké do sklenek a pro jistotu zavařit. Pak už jen dobrou chuť.






Zavařujeme

8. října 2016 v 18:12
Letos koncem léta jsme vyrazili do pěkného kraje na dohled hory Říp a u tety jsem se vydala na starou ještě i válku pamatující švestku a řádně se zásobila výbornými švestičkami "jako ze zahrádky".


Ze všech marmelád se totiž u nás ukázaly nejoblibenější právě švestkové. A tak jsme s dcerkami seděly a odpeckovávaly a odpeckovávaly, abychom se zásobily dobrotami na celý rok. Letos tedy kromě pár křížal máme "jen" povidla, švestkové marmelády a švestkové kompoty.


Loni jsme ulovily i pytel oříšků, které jsem vyzkoušela nasucho zavařit do sklenek a super. Dvě menší sklenky s oříšky jsou zalité medem a jedna i vylepšená skořicí - ty budou letos zpestřovat Vánoce. Taky jsem zkoušela jablečnou nutelu, ale recept jsem ani neukládala, protože přes velké naděje nikoho moc nenadchla. Zato rozpečené hrušky byly prííma.


A hodně luxuní je krém z růžového grapefruitu. Byl to jeden z receptů, který vidíte a prostě víte, že musíte zkusit. Krásně osvěžující, mírně hořko-kyselkavý jemný krém, co prý se hodí nejlépe na dezerty typu Pavlova. Ten ještě vyzkoušený nemám narozdíl od úlevy, když člověka honí mlsná.


Loni a předloni jsem také zkoušela různé sirupy, nejlepší byl asi mátovo-meduňkový, protože toho zbyla už jen jedna sklenka, ale všechny byly skvělé. Vzhledem k jejich množství byla letos v jejich vaření pauza, ale příští rok snad už dojde na vytoužený levandulový a možná pomerančový.


A když jsem byla u focení oblibených dobrot, nemůžu vynechat vynikající pohádkově voňavé bylinkové čaje namíchané osobně naší místní čarodějkou právě pro mě, což mi udělalo velikou radost. Zajímavé, jak různý máme vkus snad na všechno ostatní a jak se úžasně shodneme, co se bylinek týká. Míno, díky.



A protože jsem letos objevila recept na nejlepší povidla na světě, přidávám pro všechny, kdo by ho ještě neznal ... i když myslím, že jsem byla na světě asi poslední, kdo ho ještě neznal. Hlavně mějte na paměti, že od začátku pečení až k mixování se vůbec nesmí míchat!

2kg švestek umýt, vypeckovat, a v hlubším pekáči vyloženém peč.papírem promíchat s 2 lžícemi octa -péct asi 20 min.


- vytáhnout a posypat 25dkg cukru a dát znovu na 15 min. péct


- opět vytáhnout, přidat dalších 25dkg cukru a opět bez míchání dát na dalších 15 min péct


- teď už promícháme, přidáme 4 lžíce rumu, 1/2 lžičky mleté skořice a 3 tlučené hřebíčky, vytáhneme peč. papír a švestky rozmixujeme. Můžem dát ještě na pár minut do trouby nebo rovnou plnit do sklenek.

Neobvyklá marmeláda

28. září 2013 v 21:18
Před pár dny jsem vložila obrázek vařící se marmelády s otázkou, co by asi tak mohla obsahovat za základní surovinu.



Dneska jsem prozrazovací článek ještě rozhodně neměla v úmyslu, ale Ajka hádala tak vytrvale, až jsem se pro něj rozhodla a než jsem vyždímala poslední kousek energie z baterky ve foťáku a blikla jediný možný snímek - ona to dokázala. Uhádla, že marmeláda je:



opravdu CIBULOVÁ.

Je spíše pikantní sladkokyselá k masu apod. Zatím jsem se neodvážila ji rodině naservírovat, ale umím si ji představit třeba i jen s bramborem. Co se procesu výroby týče, pusťte se do ní, až si budete chtít pořádně poplakat za teplého dne, kdy můžete půl dne větrat oknem dokořán. A to dvojnásob zdůrazňuji, protože nejenže se jedná o kilo krájené cibule, ale navíc se vaří v octu. Doma byla cítit ještě asi týden po vaření ... ale já mám sladkokyselé ráda a rodina si nijak extra nestěžovala :-) A ještě jednu sklenku mám v lednici - pro představu, kolik jí je z kila cibulky, asi půl kila cukru a půl litru octa (já teda dala 0,25 octa a 0,25 vody. Na přesný recept se raději mrknu, kdyby měl někdo zájem.

Smrkový med

19. července 2013 v 15:01
Nedávno mi Ajka dala tip na smrkový med, který potkala na netu. S lehkou samozřejmostí bylo jasné, že projde zkouškou. Když už mám přístup ke smrčkům v jednom z nejčistších míst v republice, měl by stát za to. Jsou k němu potřeba mladé ještě křehké větvičky ... ty jsem měla jen tak tak, příští rok vyzkouším sbírat dřív, když budou ještě mladší.


Recept:
1kg mladých smrkových výhonků
3 celé citrony
1,5l vody
1,5 - 2kg cukru

Výhonky a citrony opláchnout, dát do kastrolu, zalít vodou a povařit 20 - 30 minut. Poté nechat luhovat do druhého dne, scedit, přidat cukr a vařit do zhoustnutí. Ještě horký naplnit do sklenic. Měl by posilovat imunitu a pomáhat při nachlazení.


Přidávám pár praktických postřehů - v první řadě je třeba sbírat výhonky opravdu mladé - ve fázi, kterou jsem nasbírala já (ještě zelené, ale už ježaté) - představoval 1kg celý plný košík. To znamená, že kastrol nebyl jen tak kastrol - ale zavařovák. Když ale dáte do zavařováku 1,5l vody, máte tak akorát zakryté dno. Takže jsem dala 2,5l a stejně se většina větviček vařila v páře. Druhý den jsem pochopitelně o to déle vodu vyvařovala. Med sice nemám červený, jako v původním receptu, ale dobrý je, voní lesem (převážně tedy vařeným citronem, takže příště dávám jen 2). Obzvláště se těším na vánoční čaj s vůní jehličí.




U receptu byl ještě jeden hodně podobný na smrkový sirup. Sklenici prokládáme větvičkami, citronovými kolečky a cukrem. Necháme 2 - 3 týdny na slunném okně a až se vytvoří hustá šťáva, scedíme jí přes plátýnko a v uzavřené nádobě necháme v lednici.
Než jsem naložila na sirup, zbytek větviček mi jaksi dozrál, takže teď čekám, jestli vůbec nějaký sirup bude.

Šeříkový sirup

26. května 2013 v 19:25
Nedávno jsem na Pokličce našla úplně jednoduchý recept na šeříkový sirup. Samozřejmě se nedalo jinak, než ho vyzkoušet. Kvete teď snad úplně všude, jen jsme se snažili najít nějaký čistější než u hlavní silnice. Zatím jsme ho zkoušeli jen tak na lžičku a do čaje a sice to není levandule, ale je zas jiný a přidá dobrotám zajímavou netradiční chuť a hlavně vůni. Určo ho vyzkouším do sušenek a do kafíčka a možná i do čokoládových dobrůtek, které nafotím, hned jak je budu dělat.




Zimní čajík

12. října 2011 v 22:38
Loni k nám domů také dorazilo pečení čajíku :-) Ke spoustě ovoce jsme přidali rozinky, okvětní lístky měsíčku, skořici a hřebíček ... a samozřejmě cukr - to vše zapéct, naplnit skleničky a zavařit. Zkušební čaj byl naprosto vynikající ...



Další várka už bez měsíčku ale zato s milovaným kardamonem


Tak mě napadá, že letos mám nasušeno měsíčku mnohem víc. A protože kromě mě nebyl z čajíku nikdo z rodiny nijak zvlášť nadšený, zkusila jsem ho smíchat s bílým jogurtem a ještě lepší byl s bílou mléčnou rýží - asi vyrazím na velký nákup ovoce.
 
 

Reklama