Únor 2017

Sezóna 2016

25. února 2017 v 10:52 Zahrada
V rámci každoročního těšení se na novou zahradní sezónu jsem dala dohromady obrázky z té loňské. Na své minizahrádce jasně směřuji k několika dokonalým barevným venkovským trvalkovým záhonům - klasické venkovské rostliny mají totiž dvě úžasné vlastnosti: jednak jsou krásné a jednak je zkrátka zasadíte a oni už pak léta žijí svým životem. Navíc každoročně sílí a přibývají. Dokonalá kombinace.

Obrázků bude dost, tak můžeme začít třeba královnou květin - růží. Zdaleka nejsem růžový odborník a ještě pár let nebudu, ale už mám šest potenciálně nádherných kousků. Poslední pořízená loni koncem podzimu bude doufám tak úžasná, jak sliboval obrázek ze zahradnictví. Loni se podařilo:











Hned od začátku byla nemyslitelná zahrádka bez pivoněk. Přibývají taky slušně a sílí ukázkově. Jediná nevýhoda je, že kvetou poměrně krátce a ne vždycky se podaří vše nafotit a bohužel ani užít. Ale to se poddá, proto jich je víc a co nebylo nafocelo loni se určitě povede letos.








Na FB jsem zjišťovala, jaký je rozdíl mezi pivoňkami, co od jara rostou rovnou dozelena a těmi, co nejdřív vyhodí delší tmavě fialové štíhlé výhony. Odpověď jsem si bohužel hned nezkopírovala a zapadla do propadliště dějin - kdybyste někdo věděl, písně prosím do komentářů.



Posledním pivoňovým obrázkem se dostávám k cibulovinám. Sbírka cibulí už se za poslední dva roky taky pořádně rozrostla, narcisky už tu na blogu byly, některé cibulky ukázaly, co umí, jiné teprve sbírají sílu. Lilii jsem tak nadšeně řezala do vázy, že se ani v květináči nefotila. Na podzim jsem jich zasázela nepočítaně a jsem sama zvědavá, co z nich bude.








Neodmyslitelnou kytkou venkovských zahrad jsou floxy. Další z řady těch, které potřebuji k životu. A že se i jejich sbírka úspěšně rozrůstá mě neskutečně nabíjí. Mám vyhlídnutých ještě pár barevných variant a pak už jen, aby jednotlivé piditrsíky zesílily a zmohutněly.












I vrbina se z počátečních pár stonků rozrostla do prima rozměrů. Mohla tedy opustit svoje školkové stanoviště a na podzim putovala pustit kořeny podél kůlny, aby letos vytvořila její luxusní lem.





Výrazným druhovým přírůstkem sezóny 2016 byly chryzantémy. Snad všude na trhu je k dostání nekonečné množství nejrůznějších chryzantém, bohužel prakticky všechny jsou ale sezónní hybridy, co rozhodně zimu nepřežijí. Naštěstí ale trvalkové druhy bezpečně sídlí v zahradách některých z nás, a tak jsem přes FB sehnala prvních pár. Miluji je a protože už teď mají plno miminek, počítám s rozšířením barevné škály.







Závěrem ještě pár obrázků několika kvítek (přiznávám žlutá je z návštěvy). Jak tak koukám, kdyby člověk nafotil vše, co vykvetlo, byl by článek snad nekonečný. Ani nevím, kam se všechna ta nádhera vešla. A co teprve, až letos vykvetou všechny zasazené kosatce, snědky, česneky, orlíčky a další a další nemluvě o snad miliardě semínek, co máme s Mácul připravené. Ani bylinky tu vlastně nejsou. No - myslím, že všichni zahradní nadšenci jsou na tom stejně a kompletní přehled našich miláčků snad ani nejde nacpat do jednoho článku. Tak holt zase příště.




Mimochodem, až někdo přijdete na to, jak nafouknout balkón aspoň na trojnásobnou velikost, budu moc ráda, když se podělíte :-)


A na rozloučenou poslední obrázky louky a dvou megakytek, co na ní zničehonic vyrostly. Tak ať se nám všem letos v zahradách, truhlících i květináčích daří. Těším se na obrázky, co zaplní nejeden blog.



Rámečkové pouzdro

4. února 2017 v 12:45 Tvoření se Stoklasou
Přeji pěkné sobotní poledne a jsem tu s novým postupem, co připravujeme s e-shopem Vybrala jsem jedny z nejhezčích rámečků, co se dají sehnat, takže opět těžká romantika. Pouzdro je tu zatím jedno a mělo by časem přibýt ještě druhé - vyšívané, kvůli pracovním změnám ale trochu nestíhám, takže přibyde dodatečně. Dnes tedy šijeme tuhle parádu:





Na šití potřebujeme:


látka




případně ještě v barvě rámečku:






Začneme výztuhou - podle střihu z konce návodu vystřihneme dva díly ze sakonu (případně silnějšího novopastu) a dva díly ze slabšího novopastu.


Slabší novopast nažehlíme na rub vybrané látky - nejlépe srovnáme podle vzoru na ní, aby na pouzdru byl v ideální poloze.


Silnější výztuhu nažehlíme na vnitřní látku buď jednotlivě, nebo má-li látka stranově neutrální vzorek, můžeme ji srovnat spodní hranou rovnou k sobě - ale opravdu k sobě (ne jako na obrázku) - případně výztuhu rovnou střihnout z jednoho dílu.


Látky pak vystřihneme s přídavkem 1cm od výztuhy.


A sešijeme spodní hranou k sobě. Nejpozději v tomto bodě si na ně označíme značky na krajích oblouku dle střihu.


Sešpendlíme látky lícem k sobě (vnější na vnější a vnitřní na vnitřní).


Sešijeme od vykousnutého rohu téměř ke značce v oblouku. Roh zůstává nesešitý


a kousek před značkou uhneme z trasy podél nažehlené výztuhy k samému okraji látky a prošijeme víckrát, aby šev skutečně držel.


Vrátíme se k nesešitému rohu, který na sebe složíme a sešijeme jedním švem kolmo na oba, co už máme. Řádně zapošijem na obou stranách. Stejným způsobem připravíme i vnitřní látky.


Připravené polotovary teď vložíme do sebe lícem k sobě a budeme sešívat vnější látku s vnitřní ve vrchním oblouku. Jeden oblouk sešijeme komplet, v druhém necháme cca 10cm nesešitých na protočení.


Vše srovnáme, aby na sobě dobře seděly boční značky a zvlášť v tomhle spoji hlídáme, aby nám látky nikam necestovaly a nepružily.


Potřebujeme se dostat k tomuto výsledku. Šev vede z oblouku až pod značku a těsně pod původní šikmý šev, co vede skrz švový přídavek. Pak rovně na protilehlou stranu a opět podél nažehlených výztuh kolem oblouku. Tohle místo si vyžádá asi nejvíc Vaší trpělivosti. Kromě sešití ho pak ještě ! opatrně ! nastřihněte - dva malé šikmé nástřihy z místa, kde se všechny látky potkávají k jednomu a druhému rohu švu, co jsme právě dokončili. Stříhejte co nejtěsněji k němu, ale nepřestřihnout ho!


A odměna za poctivou práci? Přijde hned, jak všechno protočíte na líc a srovnáte. Růčo sešijte protáčecí otvor a vrchní oblouky přežehlete, ať dobře drží tvar.


A teď už bude pohodička ... dokontrolujeme, že nám všechno barevně ladí.


V zájmu estetiky se celkem vyplácí nejdřív "vyšít" rámeček. Většinou se stehy vedou běžným předním stehem tam i zpět, že vyplňují každou mezíku mezi dirkami, ale tady se mi víc líbilo je nechat objednu.


Pak nasoukáme ušité pouzdro do rámečku a usnadníme si práci jeho pomocným přichycením.


Ve finále už zbývá jen skutečně rámeček přišít na pouzdro, k čemuž použijeme nylonovou nit, co pak není nijak vidět a nenarušuje ani vnějšek ani vnitřek. A případně pomocí spojovacích kroužků přidat řetízek na nošení.


A co máme? Hotové príma pouzdro - blahopřeji zejména všem odvážným začátečnicím, co se nezalekly výzvy a pokořily další z řady projektů. Těším se u dalšího na viděnou.

Pro kontrolu - spodní rovná hrana střihu měří 11,5cm. A pokud někdo umí vložit na blog.cz klikačku ke stažení, prosím o radu.