Srpen 2012

No není úžasný?!

31. srpna 2012 v 13:21 Bydlení
Měli jsme u holčiček v pokojíčku celkem pěkný koberec - před lety byl nejen pěkný, ale vážně parádní. Jak čas běžel, samozřejmě paráda postupně mizela. Podepsalo se na něm nekonečné chození, dvě kočičky, dvě miminka - na překlopené nočníky bych raději zapomněla úplně. Už při jeho čištění zelím bylo jasné, že douho nevydrží. A teď už zkrátka musel do věčných lovišť. A proč píšu tenhle příspěvek, který bych běžně vůbec nepsala? Pochopitelně kvůli novému :-) Jak jsem ho uviděla, byla to láska na první pohled. Nadšená jsem snad víc, než děcka, tak jsem samozřejmě hned fotila. Holky na něm hrajou prima hry - kdo najde modrého motýla apod. nebo chodíme jen po růžových kytičkách. Je zkrátka úžasný a musím si ho nechat v tomhle malém deníčku, abych se mohla chodit kochat, až holky vyrostou a budou si ťukat na čelo :-)




Srdíčkový swap

29. srpna 2012 v 21:11 Šití pro radost i užitek
Pod Ajčiným vedením právě probíhá srdíčkový swapík. Pochopitelně nemohu chybět, tak jsem Markétce do Německa poslala nejhezčí srdíčko, co jsem kdy ušila - aby ne - dostalo protekční látku, vlastnoručně háčkovanou krajku a také vlastní knoflík, který už znáte z minula. Málokdy jsem se svým výtvorem tak spokojená :-) Z druhé strany je trochu decentnější, kdyby se nové majitelce lépe hodilo.
Druhé vyfocené srdíčko je pochopitelně to, které jsem dostala. Velikananánské díky letí na sever Aničce. Je pravda, že s hnědou tak úplně nekamarádím, ale vždycky obdivuju šikovnost autorky - představuji si, jak sedí ve svém šicím koutku, maluje a stříhá jednotlivé lístečky, rovná ty malé kousky, dokud nejsou na správných místech, jak vybírá ozdobičku, která se bude nejlépe hodit - a to všechno jen pro mne! Mám velikou radost a opravdu ze srdce děkuji.









No a když jsem u srdíček, přidávám ještě foto prvního srdíčka pro radost, co jsem šila asi před dvěma roky - poté, co jsem objevila svět nejen švadlenek, ale spousty šikovných lidí, a také kouzelnou hřejivou radost. Radost z toho, když člověku cosi vzniká pod rukama. Vždycky když ho vidím, vzpomínám na naprosto laické začátky samouka - fascinuje mě nepovedený šev kolem, který tam původně vůbec nebyl - srdíčko bylo celkem slušně sešito zrubu - až na malý neposedný kousek, pro který jsem se nakonec rozhodla ho ještě takhle obšít ... holt začínající samouk :-)



Podzimní čepka

19. srpna 2012 v 21:15 Háčkování
S velkou radostí jsem dokončila podzimní čepku pro naši malou skoroškolačku. Obzvlášť mám radost z ozdobného okraje, který mě napadl projednou včas, a tak čepička sklidila očekávaný úspěch :-)



Dýňová kaše

18. srpna 2012 v 21:06 Dobroty
Když občas narazím na pěknou dýni, vždycky si vzpomenu, jak jsem kdovíkde četla, že právě dýně hokaido jsou moooc zdravé. Snad si druh nepletu a snad měl již neznámý zdroj pravdu ... tak nebo tak dýni sem tam koupím, a pak přemýšlím, co vlastně s ní. Tentokrát mě napadla bramborovo-dýňová kaše. Dýni jsem nejdřív asi 15 minut vcelku pekla, aby šla oloupat, mezitím oloupala brambory, ty dala vařit. Poté očistila dýni a také jsem ji dovařila. Úplně stačilo dalších cca 15minut - no pak klasika všechno smíchat do jednoho kastrolu, přidat máslo, svařené mléko a sůl a rozmixovat. Měla nádhernou barvu a byla vynikající. Protože dýně bylo dost, druhou polovinu jsem jen opekla na pánvičce. Nemůžu říct, že by manžela tahle večeře uspokojila :-), chlapům holt přihodíme kousek masa a je to.







Knoflíčky

14. srpna 2012 v 21:14 Keramika
Dnešní teplý slunečný večer se krásně hodil k nafocení připravených keramických knoflíčků. Snad se ještě ke keramice dostanu, vypadají skvěle.







Soutěž u Máculky

3. srpna 2012 v 9:18 Šití pro radost i užitek
Kamarádka Máculka sepsala seznam pro svou Ježíškovu dílnu a při té příležitosti vyhlásila soutěž o tento krásný šitý povlak na polštář s ručně háčkovanou parádou. Přijměte tedy pozvání do inspiračního soutěžení, sama se zúčastním moc ráda. (vstup přes obrázek)




Venkov 19. století

1. srpna 2012 v 22:03 Krásy kolem nás
Na jednom z výletů jsme vyrazili na hrad Seeberg u Františkových Lázní. O hradu ale napíšu až příště, protože ještě bližší mi byla národopisná expozice Venkov severozápadních Čech 1. pol. 19.st. umístěná v hradní stodole. Soustředěny tam byly jednak zemědělské stroje, jednak vybavení domácností - i dobové šaty.

Hned při vstupu na člověka dýchne typická vůně stodoly, a pak se my milovníci starých věcí jen zamilovaně rozhlížíme po ploše plné malovaných almar a spousty tehdejších nezbytností. Když se dost pokocháme dole, vystoupíme po vrzajících schodech do patra, kde jsou umístěny např. modely průčelí okolních domů, zvětšeniny dobových fotografií, šaty a ozdoby a další zajímavosti.

Hrad prochází postupnou rekonstrukcí, ale už nyní je rozhodně, na co se dívat - navíc je venku naproti stodole vybudováno úžasné hrací hřiště pro děti se spoustou zajímavých her i pro hravé dospělé.