close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Říjen 2011

Skládaná knížka

16. října 2011 v 6:13 Ne-obyčejný papír
Zkouška inspirace z webu. Čím přesněji bude člověk skládat, tím lépe ... Vždycky mi bylo líto knížek, které nikdo nečte - tahle byla za korunu z aukra - podle jména vypadala zajímavě a konečně už také zajímavá je :-) Pyšní se teď na svém místě na polici a je z ní úúžasňácký lapač prachu.




Popkornový obrázek

16. října 2011 v 6:05 Tvoříme s dětmi
Při "svých nákupech" jsem narazila na pěknou věcičku - obrázek děcka vybarví - raději vodovkami - poté se zapeče v el. troubě a tím mu vystoupí textura.



Zavinování podle Dr.Karpa

16. října 2011 v 5:56 Vyzkoušené alternativy
Zavinování miminek podle Dr. Karpa je stará známá věc a někde i běžně používaná, ale u nás není rozšížená tak, jak by si zasloužila. Jako každá metoda, neplatí ani tahle na úplně všechny děti, ale na moje rozhodně zabrala - tedy na druhou dcerku, protože při první jsem o ní nevěděla - bohužel.
Konkrétní balení dle fotek - děcko celkem pevně stáhneme nejlépe do plenkové osušky, tak aby mělo schované i ručičky. Malí mrňouskové dělají spoustu nevědomých pohybů, o které ani nestojí a sami se jimi budí a ruší. Navíc v bříšku měli ještě nedávno taky pěkně těsno.

Související metodou k utišení je houpání. Můžeme houpat volně nebo zabalenou "kukličku". Přičemž houpání není jen tak ledajaké hou hou. Položíme prcka na své předloktí (nejlépe vsedě s lokty opřenými o kolena) - nožičkami k sobě a hlavičkou v našich dlaních. Houpeme dost intenzivně ze strany na stranu - rozptyl asi na šíři boků a zleva doprava a zpět se dostanem asi za 1 vteřinu. Dospělého by to asi porazilo, ale miminka mají ještě za normální dost podobné pocity, když s nimi maminka chodila.

Mám uložený odkaz na stránky i s videoukázkami, ale bohužel nefunguje. Jestli se rozběhne, určitě ho přidám do odkazů. Byla tam ještě třetí metoda utišení dětského řevu - a to hluk. Opět dle zkušeností z matčina břicha, kde je pěkný rachot. Na děcko hlučíme šššššš, můžem pustit kohoutek s vodou nebo vysavač. Slyšela jsem i o mamině, jíž dítě klidně usínalo právě s puštěným vysavačem :-)

Dcerku jsem balila na spinkání nebo když jí bylo těžko a nic jiného nepotřebovala - zabalila, houpala a hlučela - a během chvilky byla spokojená. Když všechno zkombinujete, vypadá to drasticky, ale je to účinné. Na závěr ještě musím dodat, že houpání i přes svou intenzitu provádíme plynule, žádné škubání ani trhavé pohyby - viz upozorňování lékařů o nebezpečnosti třesení a vyhazování dětí do výšky!!






Vránovic vystřihovánky

12. října 2011 v 22:51 Ne-obyčejný papír
A protože také začínají dlouhé večery, je čas ... (tomu sama nevěřím :-)))) ... na stříhání nádherných Kratochvilných vystřihovánek (nechávám si je zalaminovat a dávám na okna podle nálady):




Zimní čajík

12. října 2011 v 22:38 Zavařování apod.
Loni k nám domů také dorazilo pečení čajíku :-) Ke spoustě ovoce jsme přidali rozinky, okvětní lístky měsíčku, skořici a hřebíček ... a samozřejmě cukr - to vše zapéct, naplnit skleničky a zavařit. Zkušební čaj byl naprosto vynikající ...



Další várka už bez měsíčku ale zato s milovaným kardamonem


Tak mě napadá, že letos mám nasušeno měsíčku mnohem víc. A protože kromě mě nebyl z čajíku nikdo z rodiny nijak zvlášť nadšený, zkusila jsem ho smíchat s bílým jogurtem a ještě lepší byl s bílou mléčnou rýží - asi vyrazím na velký nákup ovoce.

Podzim

12. října 2011 v 22:28 Tvoříme s dětmi
Podzim se nám pěkně rozběhl, tak dnes vkládám pár obrázků našeho loňského podzimního tvořeníčka:





2. dávka

12. října 2011 v 22:20 Dětské říkanky


Jedna tečka, druhá tečka,
Vítek čeká na dědečka.
Třetí, čtvrtá, pátá,
leť, beruško zlatá!
Šestá tečka, sedmá tečka,
lítej, broučku, dokolečka

Je tu ráno,
zajíc vstává,
vesele si podupává.
Dupy, dupy, dupy, dup,
nemusí jít na nákup, nechystá se do školy,
netrápí se s úkoly,
může běhat, skákat, dupat
na louce i na poli.

Na komíně sedí čáp,
zobák dělá klapy, klap.
Klapy, klap, klapy, klap,
udělej to taky tak.

Kočka mňouká, taky přede,
mňoukat každá kočka svede.
Bílá, černá, mourovatá,
chytí myšku natotata.

Pípá kuře na maminku:
,,Ty jsi moje maminka?
Pročpak nemáš žluté peří
a proč nejsi malinká?"
Slepička se pousmála:
,,Tajemství ti svěřím.
I já kdysi byla kuře
se žluťoučkým peřím."

Leze šneček podél meze,
domeček si sebou veze.
Ať je malý nebo velký,
pokaždé se do něj vleze.

Oslíčku střapatý, povoz mně trošku,
koupím ti podkůvku na každou nožku.
Koupím ti podkůvky, oslíčku bosý,
aby ses nezrousal, od chladné rosy.

Ruce, ruce, ručičky,
mají hezké prstíčky,
mají hebké dlaně,
zatleskáme na ně.
Ručičky si spolu hrají,
mnoho práce nadělají,
bum, bum na vrátka,
to je krátká pohádka.

Odpověz mi na otázky,
jaké má panenka vlásky?
Zlaté, zlaté jako klásky.
A jaké má tvářičky?
Místo nich má růžičky.
A jaká má vlastně očka?
Uvidí je ten, kdo počká,
panenka teď právě spí,
tiše, ať se nevzbudí.

Pět lištiček přiskákalo,
pět lištiček přichvátalo.
První v kamnech zatopila,
druhá rendlík postavila,
třetí kaši uvařila,
čtvrtá cukrem posypala,
pátá volá: " Hošíčku,
pojď jíst kašičku
a nespal si hubičku!"

Neplač, myško, jemináčku,
pláč já vůbec nemám rád.
Zaženeme všechny smutky,
já tě zkusím rozesmát.
Přineseme televizor,
pustíme si pohádku.
Tak už setři slzy z víček,
všechno bude v pořádku.
Pohádka nás rozveselí,
pohádka nás pobaví.
Společně se zasmějeme,
smích je dobrý pro zdraví!

Ovečky, ovečky, paste se,
než hora sluníčko odnese.
Večer je na zádech odnáší,
co zlata kolem se rozpráší!
Ta hora naproti, těšte se,
sluníčko zítra přinese.

Šnečku, šnečku, vystrč růžky,
dám ti krejcar na tvarůžky
a troníček na tabáček -
bude z tebe hajdaláček.



Babička je máma mámy,
proto často bývá s námi.
I když s námi nebydlí,
peče buchty s povidly,
pro Báru i Sváťu,
pro mámu i tátu.
Když ty buchty přinese,
velká bitva strhne se.
Cpou se buchty do břicha
a mlaská se do ticha.
(Vlastně dvě babičky mám,
ani jednu neprodám.)

Táty táta, to je děda,
je to děda neposeda,
udělal mi šípy s lukem
a hned se stal malým klukem.
Nechce mi ty šípy dát,
pořád mi je musí brát,
říká, že je indiánem
a já mám být bílým pánem.
Protože si umí hrát,
mám dědečka hodně rád.
(Dva dědečky vlastně mám,
žádného z nich neprodám.)

Žába leze do bezu,
já tam za ní polezu.
Kudy ona, tudy já,
až ji chytím, bude má.
Žába leze do kaluže,
na rybičku repetá.
Pojď, rybičko, na sluníčko,
podívej se do světa.
Já jsem rybka jako šipka,
nechci býti jako ty,
je-li tobě kaluž milá,
já si hledím čistoty.
Sukýnku mám vybílenou,
blýská se mi jako sníh,
koupila ji má matička
za milión stříbrných

Na palouku u lesa
cvrček v díře bydlí.
Jak to u něj vypadá?
Má tam stolek s židlí.
Na stole má jablko
a v něm tucet brček.
Když má žízeň, pije mošt
jako každý cvrček.

Náš táta šel na houby,
jest-li on tam zabloudí.
Nezabloudí těšte se,
on Vám houby přinese.
Básnička pro stříhání nehtíků
Palec: Tohle malé prasátko šlo do města na trh.
Druhý prst: Tohle malé prasátko bylo jeho bratr.
Třetí prst: Tohle malé prasátko snědlo deset housek.
Čtvrtý prst: Tohle malé prasátko chtělo také kousek.
Pátý prst: Tohle malé prasátko ztratilo se v lese a bálo se, že už nenajde se.
Ale pak se všechna prasátka našla (pohlazení prstíčků),
posekala trávu na zahrádce (masáž chodidla a nártu hranou Vaší ruky),
uhrabala travičku (šimrání nožičky konečky Vašich prstů)
a pěkně všechno uklidila (celou nožičku pohladíme dlaní).

PACI PACI PACIČKY (tleskáme rukama )
TO JSOU RUCE RUČIČKY (zvedneme a otáčíme)
A TEť JE Z NÍ MISTIČKA (uděláme mističku z dlaní a jako že z ní pijeme)
KDO S NÍ PIJE ? KOČIČKA
A TEť JE Z NÍ LODIČKA (uděláme lodičku z rukou a pohupuje jako vlnky na moří)
KOHO VEZE ? JENÍČKA

Na pasece pod strání,
našel ježek snídani.
Myška malá, stranou stála,
přála dobré chutnání.
Na pasece pod keři,
našel ježek večeři.
A že není lakomec,
volá myšku: "pojď a jez".

Látkové koláže

11. října 2011 v 3:13 Galerie hostů - Ajka
Takhle malujou šikovné švadlenky








Panenky

11. října 2011 v 3:10 Galerie hostů - Ajka
Překrásná dekorace vlastní výroby (vlastní Alenčiny výroby - děkuji za krásné fotky)



Alenka je moje virtuální kamarádka a nejlepší dobíječ sebevědomí na světě. Navíc je moc šikovná a já jsem ráda, že můžu tenhle blog obohatit o její krásná dílka. Děkuji Ti z celého srdce.

1. dávka

11. října 2011 v 2:58 Dětské říkanky


Plave ryba po rybníčku,
nemá žádnou pokladničku.
Kam penízky ukládá?
na bříško a na záda.

Každá ručka má prstíčky,
sevřeme je do pěstičky.
Bum, bum, na vrátka
to je pěkná pohádka.
Ručičky si spolu hrají,
plno práce nadělají,
bum, bum, na vrátka
to je pěkná pohádka.
Dvě nožičky taky máme,
pěkně s nimi zadupáme,
dup, dup, za vrátky
to je konec pohádky.

Povídám, povídám pohádku, že pes přeskočil ohrádku.
Povídám, povídám druhou, že voda teče struhou.
Povídám, povídám třetí, že na peci spaly děti
a až se vyspaly, kus chleba dostaly


Princeznička na bále,
poztrácela korále.
Její táta - mocný král,
Honzíka si zavolal:
"Honzíku, máš namále,
přines nám ty korále!"
Honzík běžel za horu,
nakopal tam bramborů.
Vysypal je před krále:
"Tady jsou ty korále.
Větší už tam neměli,
ty už snědli v neděli

Šlo prasátko po lese,
trávu domů donese.
Trhalo, sbíralo,
do košíčku dávalo.

Paci, paci, pacičky
táta koupil botičky
a maminka pásek
za myší ocásek
a babička metličku
na plačtivou holčičku
a dědeček hrneček
dostane ho chlapeček.
Paci, paci, pacičky
táta koupil botičky
a maminka pásek
za myší ocásek
a babička čepičku
za černou slepičku
a dědeček kožíšek
za lískový oříšek.

Okurčičko, okurčičko,
nechoď k lesu na políčko,
myška tam má domeček,
ukousne ti koneček.

Jedna, dvě,
Honza jde,
nese pytel mouky,
máma se raduje,
že bude píct vdolky
Máma vdolky nepekla,
Honza skočil do pekla.
Máma vdolky pekla,
Honza skočil z pekla

Byla jedna babka,
prodávala jabka,
za děravý groš,
prodala jich koš.


Běží jaro do vsi,
kde jsi zimo, kde jsi?
Byla zima mezi náma,
a teď už je za horama;
hu, hu, hu, jaro už je tu!
Až se louka zazelená,
kleknu si tam na kolena,
natrhám si kvíteček,
upletu si věneček.

Foukej, foukej, větříčku,
shoď mi jednu hruštičku.
Shoď mi jednu nebo dvě,
budou sladké obě dvě.

Houpy, houpy, houpy,
kočka snědla kroupy,
kocour hrách na kamnách,
koťata se hněvaly,
že jim taky nedali.
Houpy, houpy, houpy,
byly všecky hloupý.

Ábé cé dé,
kočka přede.
Kocour motá
pes počítá,
kolik nití do desíti.

Kalamajka, mik, mik, mik
oženil se kominík
vzal si ženu Elišku
v roztrhaném kožíšku

A já brouček, sekal souček,
usek jsem si paleček,
šel jsem k panu doktorovi,
aby mi dal flastříček.
A pan doktor se mě ptal:
Cos to, broučku, udělal?
A já brouček sekal souček,
celý jsem se posekal.

Ani štěně, ani kotě nejsou rádi o samotě.
Když si najdou přítele, dovádějí vesele.

Koulela se ze dvora
velikanska brambora.
Nevidela, neslysela,
spadla na ni zavora.
Kam koukas, ty zavoro?
Na tebe, ty bramboro!
Kdyby tudy projel vlak,
bude z tebe bramborak.

Povídám, povídám pohádku
o malinkatém telátku,
jak pusinku špulilo
a k mamince se tulilo.
Povídám povídám druhou,
jak vodička teče struhou.
Povídám povídám třetí,
jak na peci spaly děti
a když se vyspaly,
koláče dostaly.

Kalamajka, mik, mik, mik
Oženil se komeník.
Kterou si vzal za ženu?
Pastejřovic Mařenu.
Kalamajka - pěkná věc,
Když je zima - šup na pec,
Když je teplo - šup dolu,
Kalamajku tancuju.

Když jsem šel z hub,
ztratil jsem zub.
Našla ho Johana
s dlouhejma nohama.
Já na ní dup,
dej sem ten zub,
nebo ti vytrhnu
z drdolu chlup!

Až já se natáhnu, (dítě se natáhne)
až na strop dosáhnu. (a dá ručky nahoru)
Až já se skrčím (dítě si dřepne)
do výšky skočím! (a vyskočí)
A pak se zatočím,
celý svět roztočím. (dítě se točí do kolečka)
A pak si sednu,
ani se nehnu. (dítě si sedá)

Žádná myška není hloupá
- co je k jídlu, všechno schroupá.
Oříšky a koblížky,
to je něco pro myšky!

Vrků, vrků, odkud ten náš holub letí?
Letím z lesa milé děti.
Cos tam viděl holoubku?
Perníkovou chaloupku, u černého smrku.
Viděls taky Mařenku?
Jak pak by né holenku,
viděl jsem jí s Jeníkem
cpali se tam perníkem.
A když bába na zahradu,
vystrčila tu svou bradu
Nebáli se holouku?
Nebáli vzali cukrový klíč
zamkli chaloupku a už byli pryč.

KUŘÁTKO A OBILÍ
Jak to bylo pohádko?
Zabloudilo kuřátko.
Za zahradou mezi poli
pípá, pípá, nožky bolí...
Ve vysokém obilí
bude večer za chvíli.
Povězte mi, bílé ovsy,
kudy vede cesta do vsi?
Jen se zeptej ječmene
snad si na to vzpomene.
Ječmen syčí mezi vousy:
ptej se pšenic, vzpomenou si.
Kuře pípá u pšenic,
nevědí však také nic.
Milé kuře, je nám líto,
ptej se žita, poví ti to.
Kuře hledá žitné pole,
ale to je dávno holé.
A na suchá strniska
vítr tiše zapíská:
vždyť jsi doma, za chalupou.
Slyšíš? V stáji koně dupou,
kocour ve stodole vrní
a tvá máma za vraty
zob, zob zobá bílé zrní
s ostatními kuřaty.
Děkuji ti žitné pole.
Pozdravuj tam ve stodole.
Koho, milé políčko.
Zrno i to zrníčko
ať se ke mě z jara hlásí,
vychovám z nich nové klasy.
A tak mámu zakrátko
našlo také kuřátko.

Hrálo si koťátko na trávníčku,
sahalo pacičkou po sluníčku.
Sluníčko upletlo zlatý pásek,
chytilo koťátko za ocásek.

DRAK
Já mám draka, to je drak,
nestačí mu žádný pták,
asi že je z papíru,
stal se pánem vesmíru.
Roztřepaným ocasem,
kormidluje tam a sem,
hluboce se třepetá,
létá jako raketa.
Já mám draka, to je drak,
zažene i černý mrak,
je to letec z vyšších sfér,
tyká mu sám Jupiter.

JEŽEK
Kam se ježek v zimě schoval?
Neklouzal se, nesáňkoval.
On se schoval pod listí,
od té doby spí a spí.
Zahrabal se do země,
lidičky, vzbuďte mě,
až zavoní fialky,
zapískají píšťalky.

Ruce, ruce (s ukazováním)
Ruce, ruce, ručičky to jsou moje prstíčky.
(klepat pstama)
Dlaně, dlaně, dlaně zatleskáme na ně.
(ukazujeme dlaně a pak tleskáme)
Ručičky si spolu hrají, mnoho práce nadělají.
(ručkama motáme a pak je dáme nad hlavu)
Buchy, buchy na vrátka, to je krátká pohádka.
(dlaněma pleskáme na stehna)

Šla veverka na procházku
měla klíček na provázku.
Hopy, skoky přes javory
ztratila klíč od komory.
Naříkala, bědovala,
že jsem pozor nedávala.
Jaké budou míti hoře
moje děti na komoře.
Tu ji potkal mraveneček
cestující mládeneček.
Podává klíč veveřici,
že prý visel na petlici.
Mravenečku, podej ruku
vyvedu tě na vrch buku.
Na nejvyšší mezi všemi
ukážu ti českou zemi.
Česká zem je jako sádek
jako sádek do pohádek.
Horami je kolem spjata
uprostřed je růže zlatá.
Mraveneček domů kluše
raduje se jeho duše.
Veverka ho na vrch vzala
zlatou Prahu ukázela.

Draku,ty jsi vážně drak?
Hudry,hudry,je to tak!
A máš zuby dračí?
Mám dva,to mi stačí!
A co těmi zuby jíš?
Princezen mám plnou spíž!
Ach ty lháři,každý to ví!
Vždyť jsi jenom papírový!

(mamimko,zahrajte si na tázajícího a dítě mluví jako drak)


Náš děda má brýle,
vidí na tři míle,
vidí, vidí,
kdo ho šidí.
Na políčku u vody
spočítal si jahody.
Chytil na nich Matěje,
Matěj už se nesměje.

Naše babka byla v lese,
dříví domů v nůši nese.
A v uzlíčku trochu hub
a já za ní dupy, dup.
Paci, paci, pacinky,
já jsem ještě malinký.
Napečte mi chleba dost,
abych trochu povyrost.
Až sním pecen jako vrata
budu větší než je táta!
Jednou jeden malý dráček
vyletěl až nad obláček
a potkal tam vlaštovku,
nesla brouka za krovku.
Vidíte ho, nezbedu?
Sám se pozval k obědu!