Sezóna 2015

29. ledna 2016 v 22:25 |  Zahrada
Konec ledna je ideální čas na ohlédnutí za uplynulou zahradnickou sezónou. Všechny kytičky víceméně už nějaký čas spí a na nové si ještě pár týdnů počkáme. I když pár cibulek už venku raší. Přidávám tedy něco obrázků z loňských úspěšných pokusů a těším se, až se na ně za pár let podívám, jak budou vzpomínkou, když ještě byla zahrádka v počátcích. I když zahrádka je poněkud nadnesený pojem pro malý kousíček země 815mnm blízko lesa plného zvířat, co si ke mně chodí jak do sámošky, až mívám pocit, že spíš jen sázím krmení.

Hned od začátku jsem věděla, že nutně musím mít jabloň. Vybrali jsme tedy se zahradníkem odrůdu, co by neměla mít na horách potíže a na podzim 2013 se u nás zabydlela. V čisté přírodě krásně roste a na jaře 2015 pak měla prvních pár poupátek. Nevím, jestli už měla dost síly dotáhnout některé až k jablíčku, poněvadž se kterási srnka rozhodla, že to ještě zkoušet netřeba.




Další jasnou volbou byla levandule. Na slunečné straně jsem vyklidila dávno ztrouchnivělé topné dřevo a založila úzký záhonek, co ještě dostane obrubu. Na jaře 2014 putovaly do země dvě pokusné rostliny. Ukázalo se, že v létě je sluneční strana tak sluneční, že levandule je jedna z mála rostlin, která zde vydrží. Navíc bez problémů ustojí i mrazivou zimu, tak na jaře 2015 doplnilo záhonek dalších pět mláďat. Všechny se krásně rozrostly, úžasně voněly a bylo i na sušení. Počítám ještě dva roky a bude z nich luxusní záležitost.





Pionýrem byla také rebarbora od kamarádky Jarušky. Zasazena na podzim 2013. Ujala se bez problémů, na jaře si dává dost načas než se ukáže, ale viditelně nabírá sílu a už bylo i na celý jeden koláč. Rebarborový miluju.




První mladé rostlinky pivoněk od tety Věry jsem sázela také na podzim 2013 a svou první sezónu v roce 2014 prožily jako malí nadějní zelenáčci. Loni už hrdě nesly první tři nádherné květy. Sbírka pivoněk se od té doby rozrostla i díky MarijaKes a Daglarce v rámci zelených výměn a měly by mi letos nebo příští rok vykvést i bílé a růžové. Těším se moc.



V jednom trsu vyrytém u tety byl i kousek petrklíče - i jemu se moc pěkně daší a brzy na jaře byl kouzelný.


Nevýhoda horského pěstování jsou všudypřítomné kameny. Kdekoliv se rozhodnu vykopat jamku pro kytičku, vypadá to podobně, a tak bývá sázení poměrně fyzicky náročné.



Pokračovat můžeme třeba u užitečných záhonků - založených na podzim 2014. Toho jara jsem pořídila sazenice jahodníků a nechala je doma vytrvale pouštět šlahouny s mláďaty a ty průběžně dosazovala do malých květináčků. Hned svůj první komplet rok 2015 daly spoustu neskutečně dobrých jahůdek. Sousední záhonek je bylinkový - s mátou, meduňkou, libečkem, oregánem, pažitou a později dosazenou stévií.




Mezi jahody jsem zkusila dát pár afrikánů, které by měly odpuzovat škůdce. Některé vyrostly pěkně, jiné vůbec, některé byly sežrány dřív než jahody. Podzimní žalostný obrázek po nájezdu místní zvěře jsem raději nefotila. Až rozmyslím konečnou podobu a obsah záhonků, měla by být netkaná textilie schovaná pod kameny, což doufám definitivně umoří plevel pod ní a uchová bylinky (zejména mátu) jen na svém určeném místě.





Při brouzdání po internetu mě nadchlo i pěstování brambor ve vysokých nádobách. Teorie hovoří o tom, jak je zasadit a průběžně opakovaně zasypávat asi 10cm rostlinky novou a novou zeminou, aby hnaly stále výš a v půdě pouštěly další a další kořeny. Při dostatečné výživě tak můžou plodit ve sloupci i 1m (nebo žeby 1,5m?) vysokém, což už je nějakých brambor. Vysoký truhlík je bohužel dodnes ve stavu nákresu v notesu. Zasadila jsem tedy pár hlíz aspoň do nízkého a i když na dosypávání nedošlo, vyhodnocuji bramborářský pokus jako úspěšný. Sklizeň celých 2,5kg byla výborným obědem.




Ještě pár obrázků nového záhonku aspirujícího na tituly jako venkovský, babiččin, cottage ... Vrbina od tety Věry byla sázena už dříve, takže loni prvně kvetla. Zjara maličké floxy, chrpy a dole vrbina, později přibyl brslen a lupiny. Rozházela jsem i semínka překrásných topolovek, náprstníků a divizny, ale bohužel zatím nic. Zkusím letos znovu. Jestli se vše rozroste, jak je naplánováno, bude z tohoto místa nádherná podívaná.









Loni jsem různě přisadila ještě spoustu potenciální nádhery - kosatce malé ze zahradnictví i větší po naší babičce, spoustu cibulí tulipánů, narcisek, modřence, sněženky, hyacinty, malou mochyni a také růžičky a vlastně ještě kdovíco dalšího. Přestávám se v tom orientovat a pro letošek jsem si dala za úkol především údržbu a taky plot, což nebude vzhledem k terénu vůbec jednoduché. Pevně věřím, že jak začne letošní sezóna, bude opět dost co fotit.



Děkuji za Vaše návštěvy a máte-li šikovné rady nebo tipy pro nadšené zahradníky amatéry, písněte do komentářů, ať jsme i my ostatní o něco chytřejší.
 

Zdobení textilu

8. ledna 2016 v 22:52 |  Tvoření se Stoklasou
Přeji krásný den a přináším novou inspiraci se - proměníme pár obyčejných věcí v zajímavé součásti šatníku. Vybrala jsem tyhle prima ozdoby:






Hvězdičky putovaly na klopu pánské tašky šité podle Ajky. Rozbily jednolitou hmotu a dodaly jí příjemný šmrnc, přičemž stále zůstávají elegantně decentní.


Je třeba vyměřit, kam je plánujeme, a z rubu zpevnit látku vliselínem. Na lícu pak označíme, kam přesně hnězdičky přijdou, hroty propíchneme skrz látku a na rubu zahneme.


Takto připravený díl použijeme dále dle postupu v šití.




Na řadě máme skleněné kamínky v kovovém pouzdře s hroty, jako mají hvězdičky. Ty jsou vhodné také na pevnější látky - prima místo pro ně je například lem kapes na džínách.



Změříme lem kapsy - tento má 12cm. Pěti kamínky ho rozdělujeme na 6 stejných dílků, takže označíme body 2cm od sebe. Džínový lem je poměrně tuhý, vezmeme si proto na pomoc kleště a kousek látky. Hroty cvočku protlačíme skrz látku a položíme lícem dolů na stůl. Podložíme složeným kouskem látky, abychom nepoškodili skleněný kamínek a z rubu látku řádně zatlačíme, aby hroty projely celé a zahneme je. Jestliže pečlivě zatlačíme jejich špičky do rubu látky, nejsou vůbec cítit, což je zrovna u vstupu do kapsy dost důležité.


Za chvilku máme hotovo a zejména u menších slečen budou mít zaručeně úspěch.



A co teprve, když na obyčejné jednobarevné triko přidáme něco lesku pomocí hot-fix šatonových růžiček. Šatonové růže jsou broušené kamínky čiré, barevné nebo s AB efektem - duhovým leskem. Na zadní straně jsou opatřeny vrstvou lepidla, jež udělá svou práci rozehřátím žehličkou.




Chceme-li z nich vytvořit konkrétní obrázek, bude nám dobrým pomocníkem přenášecí fólie - nejen, že ustojí přímé žehlení, ale i po něm zůstává lepivá a lze ji použít několikrát. Obrázek vytiskneme nebo nakreslíme a fólii na něj položíme lepivou stranou nahoru. Na ni umístíme jednotlivé šatonky lepidlem nahoru. Nezapomeňte, že obrázek bude zrcadlově obrácený, zejména při nápisech apod. je třeba si udělat šablonu přetočenou.



Když jsou všechny na místě, položíme je i s fólií na žádané místo na triku/látce. Rozehřejeme žehličku na dvě tečky (bez napařování) a přiložíme na fólii. Chvíli podržíme, aby se lepidlo povolilo a přilepilo na podklad. Necháme vychladnout a opatrně odstraníme fólii. Pro jistotu můžeme přežehlit ještě jednou - obrázek raději překryjeme pečícím papírem, aby nám kamínek neuvíznul v napařovací dirce na spodu žehličky.



Výsledek je perfektní a nezbývá než se obdivovat vlastní šikovnosti Mrkající



Kamínky ale můžeme klidně umístit i bez fólie.


Rozmístíme je na podklad, jak se nám líbí, a tentokrát dvojnásob hlídáme, aby neskončily v napařovacích otvorech. Nažehlovala jsem postupně odspodu krajíčkem žehličky, přilepené pak překrývala pečícím papírem a postupovala po řadách nahoru. Nakonec překryjeme celý vzor a definitivně dožehlíme.


Myslím, že si podobné budu muset udělat i pro sebe.


Vánoční dům

25. prosince 2015 v 22:06 |  Krásy kolem nás
Krásný sváteční večer,

v létě o prázdninách jsme vyrazili na krásný výlet do Karlových Varů na návštěvu Vánočního domu, kde právě probíhala také velká výstava plyšových medvídků. A právě teď je správný čas pro obrázky z nádherných interiérů zámečku, k jejichž zveřejnění jsem dostala souhlas a doufám, že Vám budou příjemným pokoukáním a pozvánkou, zavítáte-li poblíž.
Loučím se tímto článkem s prima rokem 2015 a těším se na nové inspirace, tvoření a vzájemnou podporu v roce nadcházejícím. Ať je rok 2016 příjemným pro žití ♥









































 


Ubrusy a ubrousky

21. prosince 2015 v 1:15 |  Tvoření se Stoklasou
Přeji krásný předvánoční čas a pro nadcházející pohodu a domácí lenošení bychom si mohli dát se inspiraci pro háčkařky a začínající švadlenky. Pro švadlenky vůbec plánujeme více návodů, a tak začneme zcela zlehýnka a úplně jednoduše.




K dnešnímu háčkování také netřeba zvláštních schopností, vystačíme si s řetízkem, krátkými a dlouhými sloupky, z nichž se dá vyčarovat prakticky cokoli.


Z materiálu nám postačí pár věcí:


k ní odpovídající háček:

pro ozvláštnění taky metalickou nit:

Původně jsem vybrala metalické moulinky:
Ty jsou nádherné, ještě hezčí než na obrázku, ale pro účely háčkování, kde potřebujeme dlouhou jednoduchou nebo dvojitou přízi se neukázaly moc praktické. Rozdělování celého přadýnka na vlákna je sice reálné, ale příliš pracné. Pro vyšívání dělíme jen nedlouhou část, takže bez problémů. Rozhodně je ještě využijeme, jsou překrásné.

A pak už jen bavlněnou látku, běžnou nit a jehlu a kouzelná přísada - žehlička.


Kdo má náladu na háčkování, vybere si z nekonečného množství vzorečků na internetu šikovnou borduru nejlépe takovou, co ukazuje vzorek včetně rohu. Po večerech s dobrou kávičkou při ruce pak uháčkujeme komplet borduru v přiměřené velikosti.


Když je hotová, začistíme konce, celou ji přežehlíme a změříme vnitřní rozměry. Podle nich pak pracujeme s látkou. Pochopitelně lze postupovat obráceně a háčkovat podle rozměru látky, ale u složitějších krajek by nám nemusel přesně sednout vzorek. Stříháme-li látku podle bordury, máme o starost méně. Vybereme v krajce šikovné místo, pod nímž bude schován lem vnitřní látky - aby malá část krajky ležela na látce a větší ji lemovala. Právě odtud změříme rozměr a přidáme cca 1,5cm navíc. Mizícím perem narýsujeme základní i zvětšený rozměr. Růžky můžeme podle čar odstřihnout, aby v nich nebylo zbytečně moc materiálu.

.

Následně přídavek přehneme napůl a po všech stranách přežehlíme. Při tomto způsobu šití přehýbáme na líc. Když je hotovo, zdvojený lem ohneme ještě jednou na líc, čímž se dostaneme na původní čistý rozměr.

.

Teď se rozhodněte, jestli chcete přišívat na stroji nebo ručně. Pro šití na stroji doporučuji borduru nejdříve nastehovat, ať jasně drží na svém místě a netrápíme se pak rovnáním těsně před jehlou. Osobně se přikláním k ručnímu přišití. Ručně mnohem lépe napasujete stehy do háčkování a jsou prakticky neviditelné. Na rubové straně pak ruční stehy jasně signalizují, že si s tímto kouskem dal někdo poctivou práci. Nezapomeňte šít skrz založený lem látky.


Na závěr přežehlíme a najdeme novému kousku vhodné místo, aby nás mohl těšit.




A rovnou se dáme do druhého trochu jiného kousku. Na webu opět najdeme vzorek, co se nám bude líbit a uháčkujeme jej. Využijeme k tomu i metalickou nit, díky níž dostane dílek šmrnc.


Bavlněnou látku si střihneme dle svého uvážení (háčkovaný díl bude v jejím středu). Opět budeme zakládat okraje - tentokrát je ale žehlíme k rubu a rovnou prošijeme na stroji. Kdysi jsem zkoušela šít rovnou bez žehlení a bývalo to zoufalé, takže důležitá rada pro začátečnice - žehlete. Jakmile jsou okraje zažehlené, krásně drží, při šití se látka nekroutí a také mnohem lépe vypadá. A přežehlíme i po prošití, aby šev vypadal ještě lépe.


A na řadě je opět poklidné ruční šití. Při okrajích si můžeme mizícím perem udělat značky po 1cm a celý ubrousek obšijeme zahrádkovým stehem. Šijeme přes celý založený lem, jakoby ho obkružujeme. Kdybychom končili tímto obšitím, nechali bychom rohovou nit na rubu, ale protože budeme ještě háčkovat, necháme si ji na lícu.

.

Háčkovat se dá samozřejmě nejrůznějšími způsoby, nyní prostě uděláme do jednoho "okýnka" šest dlouhých sloupků a do sousedního jeden krátký. Takto opakujeme po celé délce stran. Na rohové niti uděláme dlouhých sloupků dvanáct. Nevychází-li počet okýnek, abychom měli před rohem krátký sloupek, holt uděláme dva krátké sloupky za sebou. Tato drobnost je prakticky neviditelná a roh se počtem sloupků krásně zakulatí.


Lemovací vzorek je dobré vyzkoušet na pár centimentrech, abyste si byli jistí, že bude pěkně kopírovat okraj látky. Není nutno se ale hned děsit, začne-li se látka vlivem háčkování mačkat. Alespoň ne při tomto vzorku, kde se zákonitě začnou stehy stahovat do V. Nechají se ochotně přemluvit ke kázni a pořádku.



Na závěr zbývá přišít do středu připravený ornament - opět se přimlouvám za ruční šití, které nebude na lícu vůbec vidět a jako vždy přežehlit. Vznikne vám krásný kousek pro teplo domova.


Děkuji za Vaše návštěvy tady na blogu i za milé komentáře. Prozradím, že na Vánoce se podíváme do Vánočního domu a krátce po nich se dáme do zdobení oblečení i dalších více či méně praktických věcí.

Tašky stále potřebné

29. listopadu 2015 v 19:20 |  Šití pro radost i užitek
Už je tomu nějaký pátek, co jsem šila první prošívané tašky podle Ajky, a také už je tomu nějaký pátek, co naše zlatíčka dostala další - tentokrát s maličko upraveným rozměrem a delším uchem na nošení křížem přes rameno. Další pak byla darována kamarádce, protože myslím, že tyhle tašky jsou prostě skvělé. Kamarádka byla tak hodná, že mi ji půjčila zpět na focení, a tak je krásně vidět, jak dnes pěkně chumelilo a jak se za pár minut focení pěkně zachumelily.






A tyhle nádherné kočičí tašky jsou pro změnu z dílny Markéty Kerachne, jíž za ně velmi děkuji.


V podstatě byly poděkováním za seznámení se Zuzkou - hlavou a srdcem malé rodinné chovatelské stanice posvátných birem ... mimochodem má poslední volné koťátko. Jsem moc ráda, že si holky padly do noty a kočičky jsou jejich velké společné téma. Obě jsou totiž bezva.


Chystáme vánoce

18. listopadu 2015 v 21:41 |  Tvoření se Stoklasou
Advent nám tiše přicupital zas o kousek blíž, tak bychom si mohli připravit nějakou tu vánoční ozdobu. A abyste neřekli, že tu jsou samé složité návody, dáme si úplně jednoduchou, kterou zvládne každý.










Materiál vybíráme jako vždy u a dnes konkrétně tento:



- rolničky ...



- vlasec ...


Vybírejte samozřejmě dle svého vkusu, možností je opravdu hodně. K našemu postupu se vám ještě budou hodit ketlovací kleště, štípačky a lepidlo nebo bezbarvý lak na nehty.

A můžeme se dát do díla. Na první typ ozdoby uštípneme cca 25cm drátku.


Jeden konec stočíme ketlovacími kleštěmi do očka (stejně jako tady)


a celý drátek srovnáme do kulata např. podél sklenice. Druhý konec stočíme do očka také - a to kolmo na první.


Provlékneme je do sebe, a poté uzavřeme i druhé očko.


Dále ustřihneme asi 10cm vlasce, navlékneme na něj rolničku a přivážeme na nádhernou vločku 45mm - má navlékací otvor v horním a spodním cípku.


Za horní cíp pak opět vlascem přivážeme skrz spojení oček z drátku a zavážeme na dva tři uzly. U obou vlasců odstřihneme zbylé konce a uzly zakápneme lepidlem nebo bezbarvým lakem na nehty. A máme hotovo - zbývá pověsit na vánoční háček nebo stužku.


Když už máme při ruce vlasec, rovnou se pustíme i do druhého typu ozdob. Ustřihneme cca 40cm a do středu navlékneme rolničku. Poté oba konce provlékneme zamačkávacím rokajlem - ten asi 1-2cm nad rolničkou zmáčkneme. Na něm bude sedět vločka 22mm.


Pokračujeme úplně stejně a na "sedátka" ze zamáčknutých rokajlů navlékáme tolik vloček, kolik se nám líbí. V tomto případě jsou ideální tři kousky.


Připravený ověs dáme chviličku stranou a vytvarujeme si asi 30cm ozdobného drátku. Potřebný rozměr zjistíme třeba obtažením žádaného tvaru nití. Tvarujeme podle oblíbené šablony nebo třeba vánočního vykrajovátka. Drátek je příjemně měkký a dobře se s ním pracuje.


Na spodní straně tvaru drátky omotáme kolem sebe.


A volné konce můžeme dotvarovat např. pomocí kónické čelisti ketlovacích kleští nebo kolem tužky.


Nožky dotvarujeme, jak se nám líbí a je-li třeba, zapilujeme konce.


Na závěr do spodní části přivážeme vlasec s navlečenými vločkami a uzel opět zakápeneme lepidlem nebo lakem.


Věřím, že si každý najdete právě své oblíbené tvary a variace a doufám, že vás dnešní návod nejen inspiroval, ale i přesvědčil, že na tvoření není nic těžkého. A poměrně brzy se můžete těšit pro změnu na háčkovací inspiraci. Hezký večer.



Trocha dobrých skutků

11. listopadu 2015 v 22:26 |  Společné projekty
Přeji hezký středeční večer a v blížícím se předvánočním čase přicházím se snad inspirativním článkem. Myslím, že v každém z nás je kousek dobra, někde menší, někde větší, někdy je třeba ho pracně hledat a jindy samo vypluje na povrch. A snad právě blížící se advent vytáhl na světlo můj drobný příspěvek pro dobrou věc. A kdoví, třeba se i Vám zničehonic zachce udělat další kousek skládačky dobrých skutků. Charitativních projektů je bezpočet a všechny potřebné, ráda bych ale využila zaměření blogu na ruční práce a na konci článku udělala seznam odkazů, kam je možno se zapojit právě se svým výtvorem případně podporou. Víte-li o nějakém, neváhejte napsat odkaz do komentářů, ať jej přidám. Dříve nebo později se jistě najde šikula, která svým umem potěší někoho, komu je radosti zapotřebí.


Abych byla konkrétní, zorganizovaly jsme se s holkama na fleru a daly se do šití didaktické knížky pro Matýska. Můj příspěvek je stránka na trénování zapínání knoflíků. Z druhé strany neaktivní obrázek pro zábavu i trénování dle fantazie.

.



Po čase jsem také ušila pár bločků pro Deky z lásky. Kočičky Adámkovi a mimoně pro Vendu.

.



A také předávám vánoční ozdobičky pro ostrovské neslyšící a nedoslýchavé, pro které můžete jakýmkoliv dílkem přispět také. Bližší info U Máculky. (Na ozdobičky tu bude záhy návod.)




A teď už odkazy, kam se lze zapojit nebo naopak obrátit, je-li to třeba:




Kvítek do zimy

19. října 2015 v 23:01 |  Tvoření se Stoklasou
Opět je měsíc za námi, a tak jsem tu s novým tvořením ve spolupráci s e-shopem . Jak už dobře víte, je mým dvorním dodavatelem nejrůznější galanterie a i tentokrát jsem vybírala z jejich nabídky něco velmi pěkného, abychom si vytvořili něco ještě pěknějšího.

I tentokrát budeme vyrábět šperk, bude však na krk a budeme vyšívat. Anebo lisovat kousky přírody. Co Vy na to?




Z materiálu budeme potřebovat:







- nebo kovový řetízek ...

- kousek kanavy

- pár kuliček dutého vlákna ...

- kousek čtvrtky a pomocný papír ...


První a nejtěžší úkol je vybrat vzorek pro výšivku. Musí být dostatečně pěkný, aby mohl být součástí šperku a zároveň dostatečně malý, aby se do něj vešel, což je celkem oříšek. Za prvé si tedy vezměte kanavu nebo jinou látku s pravidelnou vazbou, vyměřte rozměr podle připraveného lůžka a spočítejte, kolik se tam vejde křížků. U kanavy nebudeme vyšívat jako obvykle přes dvě vlákna ale jen přes jedno - čím menší křížky, tím jemnější výšivka a tím hezčí vzorek lze použít.

Přikládám vzorek, který jsem použila já. Inspirací byl podobný z internetu a upravila jsem ho na míru tomuto projektu.


A jde se vyšívat. Střihla jsem malý kousek kanavy, ale vzhledem k malosti křížků by spíš bylo lepší nechat větší, vypnout ji do vyšívacího rámečku a vyšívat na něm. Křížečky přes jedno vlákno jsou maličké a pomůže, když budou vlákna tkaniny napnutá. A navíc jsou na ně třeba buď dobré oči, nebo dost světla a trpělivosti, případně pro majitelky slabšího zraku stolní lupa. Co se týče bavlnky, ideální je moulinka rozdělená na 2 vlákna. Původně jsem chtěla k jedné z barev přidat lesklou nit, ale protože lehce zadrhává v tkanině, nakonec jsem jí nedala.

V průběhu vyšívání si při střídání barev necháváme dole volné konce bavlnek a postupně vyplňujeme plochu. Práce tak půjde lépe od ruky než se snažit dopočítat vlákna a vyšívat vše od jedné barvy a pak od další.


Jakmile máte dobojováno, bude zbytek práce velmi jednoduchý. Postupovat budeme podobně jako u víčka pokladničky. Uděláme si šablonku vnitřní části lůžka - přiložíme běžný papír a prstem uhladíme po obvodu, vystřihneme a vyzkoušíme, případně dorovnáme.
. .

Podle šablonky vystřihneme oválek ze čtvrtky, a s cca 1 - 1,5cm přídavkem vystřihneme ovál i na výšivce.

. .

Většími stehy obšijeme v přídavku, vložíme pár kuliček dutého vlákna a přes čtvrtku vzadu stáhneme a svážeme.

-

Zbývá přilepit hotový díl do lůžka, aspoň hodinku nechat pro jistotu secvaknuté např. kancelářskými svorkami a dále nechat doschnout dle instukcí na lepidle. Zde použité schne relativně rychle a dobře drží.


-

Hotový přívěsek pomocí spojovacího kroužku zavěsíme na šňůrku nebo řetízek. Kroužek, jak víte z minula, nerozevíráme, ale mírně vyhneme do strany a po navlečení potřebných komponent zpět uzavřeme.

. .

A už zbývá jen se pochválit a hrdě nosit novou ozdobu.



Asi netřeba nijak zvlášť probírat, že do lůžka lze použít nejrůznější typy výšivek, nebo opravdu pěkný kousek látky, stejně jako úplně jednoduše zkrátka vlepit kabošon správného rozměru. Jistě si také vzpomenete na svá školní léta, kdy jsme na lžíci zalévali lístky pryskyřicí nebo co to vlastně tenkrát bylo. I dnes se můžeme vrátit do svých školních let, jen máme navíc krásná lůžka i vše ostatní pro výrobu pěkného šperku.


Vylisovaný kousek přírody nejdříve vyzkoušíme a pomůžeme mu do potřebného tvaru a rozměru.

.

Do lůžka trochou lepidla přilepíme vhodný podklad (zde oválek ze čtvrtky) po zaschnutí na něj opět kapkou lepidla přichytíme vylisovaný lístek nebo kvítek. Necháme alespoň do druhého dne řádně proschnout.

. .

V tuto chvíli nastává nejkritičtější okamžik. Myslím, že nejvhodnější by bylo lůžko zalít křišťálovou pryskyřicí, která se ale zatím v mé výbavě nenachází, takže ani nemám vyzkoušeno. Naštěstí si umíme poradit a možností je dost. Buď vlepit čirý skleněný kabošon:
. .

Nebo - celá řada lepidel a laků po zaschnutí zprůhlední a vytvoří potřebnou ochrannou vrstvu, chtěla jsem použít zprůhledňující window color, ale nakonec jsem použila lak ze svých decoupage časů. Prakticky vždy ale budeme muset pár dní vydržet než opravdu důkladně proschne, což má své výhody nebo nevýhody - podle Vašeho vkusu a výslekem se buď necháte překvapit nebo materiál předem vyzkoušejte.

. .

Jak totiž lak schne několik dní, spíše týden, může list nebo i lůžko pustit trochu barvy. Není-li jí moc, vznikne nádherná patina, kterou byste úmyslně vytvářeli jen těžko. Jste-li osoba spíše romantická a vintage, oceníte lehce zastřený šperk se vzpomínkami na letní procházku, který Vás bude hřát svojí jedinečností a nemoderností. Můj je úžasný, bohužel ale absolutně nefotogenický a stále hází matoucí odlesky a odstíny. Zkrátka vyzkoušejte.

Jste-li z těch, kteří naopak mají rádi čisté linie, svěží, moderní a minimalistické šperky, určitě si u Stoklasů vyberete nebo navlečením jednoho korálku na vlasec ušetříte spoustu práce, což jistě všechny vyšívačky potvrdí.

Děkuji Vám za návštěvu a shlédnutí návodu a doufám, že Vám bude inspirací pro vlastní krásné tvoření.

A teď ještě výsledky losování z minulé soutěže. Děkuji všem statečným za jejich odpovědi a náušnice z návodu si může vybrat:

1. Zuzana s půjčenou herdulí
2. Zuzka Birma
3. Máculka

Výherkyním blahopřeji a prosím, aby se mi ozvaly přes zprávu autorovi v levém sloupci dole. Děkuji.


Posvátná Birma

2. října 2015 v 17:17 |  Bydlení
S kamarádkou Zuzkou se známe spoustu let a řadu let už u ní také obdivuji nádherného domácího mazlíka - kočičku Birmu. Vlastně kočičky, protože časem jich Zuzka pořídila víc a dnes má dokonce vlastní chovatelskou stanici TenderPaws. A protože se o své miláčky výborně stará, dočkala se před pár dny prvních vlastních koťátek. Oficiální fotografování je teprve čeká, ale tady se můžeme pokochat už dnes:




Birmy u nás zatím nejsou příliš rozšířené plemeno, tak si dovolím citovat Zuzčino bližší info:

Birmy jsou klidné, vyrovnané a přátelské kočky. Jsou skvělými společnicemi celé rodině. Výborně vycházejí s dětmi i dalšími zvířaty. Jsou pohodové kamarádky. Milují mazlení, hlazení i nošení na rukou. Mají tichý hlásek, nemňoukají hlasitě. Mají rády lidskou společnost, hry i zkoumání. Téměř nikdy nevystrkují drápky, naopak pokud jim něco hrozí, raději se stáhnou do pozadí. Nemají tendence ničit prostředí, ve kterém žijí. Mají rády aktivní, spíše logickou hru, přesto také vyhledávají svůj klid a vyhlížejí aristokraticky.

A přidávám také její obrázky větších krasavic:




Kdybyste uvažovali, že je tohle správná kočička pro Vás, budou koťátka k dispozici začátkem prosince. Bližší informace Vám ochotně podá přímo Zuzka, kontakty má uvedeny na stránkách TenderPaws.

A já se pro dnešek loučím malou anketou, přístupnou po rozkliknutí celého článku.

Stop igelitkám

20. září 2015 v 23:07 |  Společné projekty
V létě jsme s Ajkou zveřejnily výzvu k akci Stop igelitkám. Běžela souběžně na Fleru i mezi blogerkami a návštěvnicemi blogů a nyní jsme připravily přehled jejích výsledků. Resp. tašky ušité v rámci Fleru jste si již mohli prohlédnout v Ajčině blogu ZDE a nyní tedy přehled blogových tašek vyrobených pro odlehčení naší Zemi. Děkujeme všem švadlenkám a háčkařkám, které jste se zapojily - vznikla spousta krásných kousků nejrůznějších typů, které Vám nebo Vámi obdarovaným budou jistě dlouho a dobře sloužit.

PS: pokud jste ještě někdo šil a nejste uveden v přehledu, stále je možno ho doplnit. Jen se mi ozvěte. Stejně tak, jestli máte vlastní blog a není Vaše přezdívka proklikávací. Díky.

Ajka


Světluška


Jarka Ef



Jitka


Hana H.Ž.- tvorba



Lenka Trun


Jiřina JOYJOY


Petra Fialka



Marie MaKra Chrpinka



Jarmila U Fortny


Hanka Miksulka



Martina MartaB


Zdenka


Jana JanaVi


Jindra Nina


Bára Tulipán


Markéta Kerachne


Lída Plyšok


Janka Mé radosti



Pavla Tel.


Křížulka



Jana Konjanana